Jste spokojena s příběhem Ivety?
Trochu mě překvapilo, že scenáristé Ivetu zasadili do docela tvrdého rodinného zázemí. Překvapující ale bylo i to, kolik toho Iveta ví o zabijačce.
Vy sama jste o ní věděla hodně?
Poměrně dost. Rodiče měli řeznictví, takže jsem mezi rozporcovanými pašíky strávila většinu dětství. Během natáčení jsem pak dokázala okouzlit i pana řezníka. Moje zručnost při výrobě jitrniček ho tak ohromila, že mě chtěl okamžitě vzít do svého týmu.
Iveta se v seriálu Vyprávěj tentokrát ukáže v trochu jiném světle. Můžete nakousnout, co diváka čeká?
Často se objevují dotazy, proč je Iveta taková ambiciózní a nevypočitatelná mrška, která je schopná spousty leváren, jen aby se měla dobře. V tomto příběhu se ukáže, že se na její povaze poměrně hodně podepsaly vztahy v rodině. Divák pochopí, co se prostřednictvím svých ambicí snaží Ivetka dohnat a proč touží být středem pozornosti. Uvidí ji z té lidštější stránky a možná mu bude Ivetky i líto.
Iveta v roli nevinné oběti?
Až tak úplně nevinná není, jen je trochu na ocásku rodiny. Její sestra, mazlíček maminky, ji zastiňuje a to velmi nemilosrdně. Na důvod, proč tomu tak je, si ale divák musí počkat…
Zažila jste někdy něco podobného?
Nikdy jsem nežila ve stínu sourozence ani jsem nebyla jinak utlačovaná. Ale samozřejmě znám ten pocit, kdy nastoupíte do pracovního týmu a jste tam nejmladší. To není úplně nejpříjemnější pozice, protože si na vás každý trošku uleví. Nebo když vedle vás pořád někoho vychvalují a vás tak nějak přehlížejí. Ale to je zase dobrá škola k sebeprosazování.
Čím vás Iveta nejvíc štve?
Mne tahle postava neuvěřitelně baví. Především z toho důvodu, že není zrovna liška Bystrouška. V určitém směru je to jednoduchá holka, i když se umí velmi rychle zorientovat v situaci a využít ji ve svůj prospěch. Protože ale není moc chytrá, často se chytne do vlastní pasti. A tou svou protivností je částo legrační. Třeba jak zoufale nesnášela Honzíka a pořád si na něj vymýšlela nějaké stížnosti. To mě bavilo. Taková pavlačová domovnice.
Dokázala byste, stejně jako vaši seriáloví rodiče, žít na venkovském statku?
Nééé. Ne, ne, děsí mě izolace od města. Jsem městský člověk každým coulem. Miluji město a venkov, ticho a pomalejší tempo života mě znervózňuje. Pořád jsem trochu zrychlená, takže divoká metropole je pro mě ideálním místem.