Rozhovor s Ondřejem Vetchým a Luďkem Sobotou k seriálu Okresní přebor

ONDŘEJ VETCHÝ

 

Hrajete fotbalistu, pro kterého je fotbal vším. Čím je tento sport pro vás?

Musím říct, že až teprve prostřednictvím Jiřího Luňáka jsem si fotbal velmi zamiloval. Luňák, ač obyčejný muž, dokáže člověka pro věc skutečně nadchnout.

 

Hrával jste fotbal jako malý kluk? A hrajete ho i v současnosti, např. s hereckými kolegy?

Za žáky jsem hrál, konkrétně za fotbalový klub Spartak Jihlava, přestože jsem tehdy neměl ještě o Jiřinovi (myslím samozřejmě Jiřího Luňáka) ani tušení. Seriál Okresní přebor však na dlouhou dobu nasytil můj fotbalový apetit a není vyloučeno, že i definitivně. Musím upřímně přiznat, že jsem ani nečekal, že se má fotbalová kariéra ukončí zrovna takovýmto způsobem.

 

Jakým jiným sportům se věnujete?

Pro samý fotbal jsem neměl na jiné sporty čas. Ale není vyloučeno, že až se z Okresního přeboru trochu vzpamatuji, bude-li to vůbec možné, zase se ke zbylým sportům navrátím. (Od svého mládí se věnuje bojovým sportům; v judu je nositelem 1. danu).

 

Fotbaloví fanoušci se v podstatě dělí na slávisty a sparťany a ty další, komu fandíte vy?

Já si myslím, že se fanoušci nedělí na sparťany, slávisty a ty další. Sparťani jsou prostě všichni, jenom to o sobě zatím ještě nevědí.

LUDĚK SOBOTA

 

Jaký je váš vztah k fotbalu?

Veskrze kladný. Teď už fotbal hraju jen občas se skupinou herců a podnikatelů, sdružených v klubu Arabela, ale když jsem ještě byl v Liberci v Ypsilonce, tak jsem hrál tzv. Ligu neregistrovaných. Měli jsme fotbalové mužstvo a brali to opravdu velice vážně. To jsem byl ještě mladý a byl do toho zapálený stejně jako Václav Orel, předseda FC Slavoj Houslice, kterého hraju v Okresním přeboru.

 

Byl jste v obraně, nebo v útoku?

Většinou jsem hrál pravé křídlo nebo zálohu.

 

Kde jste byl s fotbalem nejdál?

V USA v Chicagu. To byl zájezd herců a sportovců za krajany. Byli s námi například i Jirka Schmitzer a František Veselý ze Slávie. Kromě divadla jsme tam také sehráli fotbalové utkání proti Polákům. A ukázalo se, že i v zámoří mě lidé mají zafixovaného spíše jako judistu Františka Koudelku z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! Krajané na mě totiž po celou dobu zápasu pokřikovali STS Chvojkovice-Brod do toho!

 

Jakému sportu se věnujete v současnosti?

Rád hraju tenis a od dětství mám ve velké oblibě sjezdové lyžování.

 

Role Václava Orla v Okresním přeboru není komediální. Dalo vám hodně práce potlačit v sobě komika?

Problémy mi to nedělá. Když jsem studoval na divadelní fakultě, hrál jsem v Shakespearovi i v Ibsenovi. Vážnou roli jsem měl i ve filmu Chyťte doktora, kde jsem hrál primáře-gynekologa. V Okresním přeboru hraju hodně jinak, než dosud. Jednak jsem té postavě přizpůsobil svou image, protože jsem si kvůli ní nechal trochu narůst vousy, jednak režisér Prušinovský ode mě striktně vyžadoval, abych hrál opravdu vážněji. Když se u mě začala projevovat tendence tu komiku do toho dostat, vždycky řekl ne, drž to co možná nejvíc vážně, protože ty, i když hraješ vážně, stejně se tam nějaký ty záblesky komiky objevují.

 

Je vám Orel sympatický?

Je. Mně se líbí, jak je ta postava napsaná. Orel je v podstatě nejcharakternější člověk ze všech těch postav. A vůbec celý seriál je skvěle napsaný. Je v něm takový český, někdy trochu černý humor.

 

Uměl byste jako Luděk Sobota dát dohromady partu a někam ji vést tak, jako předseda Orel?

Nikdy jsem se do toho nehrnul, ale když jsem měl své divadlo, tak jsem musel být šéfem. Já ten soubor v podstatě ještě mám, a když jedeme na zájezd, musím to umět všechno zorganizovat, a pak pod mým vedením někde hrajeme. Pokorně ale přiznávám, že tu organizaci má „na triku“ především moje žena.

Zdroj: NOVA

 

Mirka Bali

ChytráŽena.cz