DAVID NOVOTNÝ
Máte s postavou Jardy Kužela, kterého hrajete, něco společného?
Moc ne. Je hodně jiný než já. Má mnohem méně peněz než já a na rozdíl od mě je manuálně zručný a dokáže leccos opravit. Já rukama neumím nic. Jarda je pivař, má rád svou ženu a má rád fotbal. Jenže je to takový ješita. Když už mu fočus nejde tak jako dřív a sláva už trochu vyprchala, tak si začíná vymýšlet různé bolístky, aby nebyl trapný. Ale naštěstí umí být na hřišti ještě platný. Docela jsem si ho zamiloval a užil si ho. Užil jsem si také všechny zápasy, které jsme hráli. Když Jarda nesimuloval, když se nevymlouval na kravinky, tak nastoupil a bylo to docela v pohodě.
Jaký máte vztah k fotbalu vy?
Hraju ho od dětství. Táta a máma byli tělocvikáři na základce, takže jsem byl ke sportu vedený od útlého věku. Oba byli atleti, to znamená, že mám obecnou průpravu. A potom jsem si „čuchnul“ k balónu a už jsem byl ztracenej. Máma chytala za ženskou fotbalovou jedenáctku Brandýsa a přivedla mě do Sparty, kde jsem pak asi tři roky hrál za žáčky. Sparťan jsem pořád.
Hrajete za nějaký klub?
Rád bych, ale je moc práce. Jsem registrovaný v klubu Strašnice B, ale už skoro dva roky jsem za ně nevyběhl. Občas si čutnu s kolegy herci, jenže jak se můj věk přehoupl přes čtyřicítku, trošku tloustnu a už to není tak žhavý jako dřív. Navíc mě po zápasu všechno bolí a pár dní se dávám do kupy. Občas si kladu otázku, jestli to stojí za to.
Prý jste hrál i v zahraničí?
Hrál jsem v Rakousku, když jsem byl v angažmá v Českých Budějovicích. Čutával jsem za Římov, kde si nás našli rakouští bafuňáři z klubu Askö Pregarten, pár si nás vybrali a zeptali se, jestli bychom za ně nešli kopat jejich soutěž. Hráli jsme jen zápasy, na tréninky jsme nemuseli. Dost úspěšně jsme tam absolvovali tři sezóny. Pomohli jsme jim vykopat okresní přebor, a pak následující rok ještě vyšší třídu. Pak jsem si zlomil nohu a brzy odešel do Prahy.
Když rodiče byli tělocvikáři, proč jste nešel studovat FTVS?
To nevím. Ještě v sedmičce, když se vyplňovaly přihlášky, jsem byl vzrůstem dost malý, takže na mě zas až tak moc nezáleželo, co bych chtěl a nechtěl. Věděl jsem, že sport, proto jsem si vybral sportovní gymnázium. A protože jsem byl takovej šáša, tak mi maminka do přihlášky doplnila konzervatoř. Ta měla talentovky v dubnu, já jsem je udělal a šel na konzervatoř.
Děláte ještě nějaký jiný sport?
Ne. Baví mě na všechny se dívat (smích). Baví mě hrát poker, o kterém se říká, že je to sport. Nejčastěji hraju on line a sem tam se dostanu i na nějakej živej turnaj, nebo si zahraju s kamarády.
Vyhráváte?
Začal jsem před třema lety a okamžitě jsem se dostal do hlubokýho minusu, teď už jsem naštěstí v mírným plusu. Člověk se učí.
Zdroj: NOVA
Mirka Bali
ChytráŽena.cz