Petr Rychlý alias MUDr. Čestmír Mázl v seriálu Ordinace v růžové zahradě

Postava Čestmíra Mázla je v seriálu nejdéle ze všech. Proč si podle vás zachovala tak dlouho diváckou přízeň?
Čestmír je jako jeden z nás, diváků. Nemá jen klady, má i zápory. Prochází neustále vývojem a to vše, co se mu přihodí, má vliv i na jeho postoj k životu. V nemocnici se ke všem kolegům a kolegyním chová férově, není zkrátka podrazák. Někdy i ve stresu reaguje vtipně a to určitě diváky těší.

Stává se vám, že od vás v soukromí lidé žádají  lékařské rady?
Tak to úplně ne, ale v loňském roce na horách v Peci pod Sněžkou mě kolegyně Claudie Vašeková požádala, abych jí píchl injekci. Aplikoval jsem injekci a kolegyně přežila.

Myslíte si, že jste si s Čestmírem Mázlem v něčem podobní?
Určitě. Nekouříme. Oba dva máme přiblblé romantické nápady. Má stejně jako já rád děti. Stejně jako já jich má požehnaně. Někdy věci řeší zbytečně rychle. Trápí ho dluhy, taky shoda. Nevidím ho
v hospodě. Je stejně jako já rád doma, protože má skvělou manželku, která vytváří úžasnou rodinnou atmosféru. Mám se všemi svými dětmi úžasné vztahy, a hlavně jsou zdravé.

V čem jste naopak hodně jiný než on?
Neumím tak dlouho udržet překvapení. Třeba na Vánoce kupuji dárky až 23. prosince. Kdybych je koupil dřív, nevydržel bych to a při nejbližší příležitosti bych je vybalil a předal. V některých situacích nejsem tak naivní jako on a nevařím brokolicové řízky, já mám rád maso!

Na podzim čekají Čestmíra další peripetie, dokonce se bude muset převléknout do ženských šatů. Jak se vám hraje žena?
Jak mně! Zeptejte se Čestmíra! Já přece ženu nehraji, hraje ji Čestmír. Kdybych já hrál ženu, tak bych měl ambici zahrát ji daleko lépe než  v Tootsi pan Hoffman, což se nedá! Hrát ženy mi nevadí. Je to pro herce zajímavý výlet do světa opačného pohlaví. Snažím se, aby to nebylo přehnané, alespoň trochu uvěřitelné a možná i trochu vtipné. Přiznám se, že nejvíc mi vadilo líčení. Jsem energický člověk, a tak sedět v maskérně hodinu, než z mého ksichtu udělají dámský obličej, to bylo utrpení.

Máte pro Čestmíra Mázla nějakou radu, aby se neustále nedostával do průšvihů?
Jasně! Když dostane nějaký nápad, ať napočítá do pěti, vydýchá to, a pak se jde v klidu poradit s rodinou. Ať se už nikdy nesnaží v životních rozhodnutích brát vše jen na sebe. Nemá na to. V té své zbrklosti se kolikrát rozhoduje špatně a kdo na to má pak nervy napravovat to!

Co byste své postavě přál do budoucna?
Čestmíre, přeji ti, abys byl zdravý jako řípa, abys byl spokojený v Kamenici, nepošilhávej po Praze nebo Slovensku. Přeji ti klidné rodinné zázemí a hodně úspěchů v práci. Zatím jsi jen náměstek ředitele, ale co když jednou budeš ředitel? Hlavně ti přeji, abys bavil diváky, o to přece jde, ne? Ahoj, Česťo, mám tě rád!