Miluška Bittnerová a vánoční svátky

Jak vzpomínáte na vánoční svátky v dětství?
Vánoce byly u nás vždy přenádherné a velmi přežrané. V životě jsem neviděla zlaté prasátko. Ve východních Čechách je jedním ze štědrovečerních jídel vinná klobáska. A u nás na Hořicku je obzvláště chutná. Celý den se musí poctivě ochutnávat, zda-li se vyvedla i tento rok. A do toho salátek a podobně. Zkrátka Štědrý den! Přiznávám, že jsem tento mírně nezdravý zvyk přenesla i do současných manželských vánoc. Můj choť se nejdřív bránil, mluvil něco o západočeském jablečném štrúdlu, ale už to vzdal a klobáskuje se mnou.

Nejkrásnější vánoční dárek, který jsem dostal(a).
Na dárky jsem Radovan a mívám radost z každého. Jednou, myslím že v první třídě, jsem dostala strašně roztomilého plyšového psa, na kterého jsem se do hračkářství chodila koukat už od září. Protože jsem byla hodná, Ježíšek mi pejska přinesl, a mám ho do dnes.

Jak vypadají vánoční svátky u vás v současné době?
S manželem si stále ještě vánoční zvyky vytváříme. Co se týká jídla, tak jsou to zmiňované klobásky, bramborový salát, kapr, rybí polévka - prostě klasika. Na Štědrý den se jdeme vždy před večeří projít po Starém Městě. Zajdeme se podívat na betlém do kostela, zazpíváme si Narodil se Kristus pán na večerní mši, projdeme Karlův most, v nějaké kavárně si dáme s přáteli čaj a pak rychle domů k večeři. Stromeček míváme pravý. Začíná se nám na něm mile rozšiřovat sbírka starožitných ozdobiček, které máme rádi. Rozhodně nesmí chybět také darované jmelí a kapří šupina pod talířem.