Dokonalý svět – rozhovor Saša Rašilov

Jaký váš David vlastně je?

Extrovertní, velmi kontaktní, s ničím se neskrývá, a čím víc ho vidíte, tím méně se v něm vyznáte a víte o něm minimum. Otevření lidé o sobě vysílají nejméně zpráv o tom, jací ve skutečnosti jsou. Je to maska.

 

Ve vztahu k ženám mi připadá spíš jako lovná zvěř, než jako lovec...

V dnešním světě módy, módního byznysu a časopisů už je mužský a ženský element vyrovnaný, nebo spíš v něm ženská síla převažuje. Takže se tu projevuje skutečnost, která je normální i v běžném životě, akorát ženy jsou lstivé, a tak ji dokážou velmi dobře maskovat: Pokud má muž pocit, že je to on, kdo o všem rozhoduje a řídí situaci, je to v pořádku a je dobré nechat ho při tom. I když ve skutečnosti je s námi naprosto cíleně manipulováno.

 

S těmi seriálovými taky?

Jistě a myslím, že tenhle moment by mohl být lákavý pro divačky. V Dokonalém světě nejsou ženy oběťmi intrik, nevěr, materiálních a finančních starostí, čekající, kam se mužský svět pohne a kterým směrem s nimi hodí. Tady demonstrativně ukazují svou sílu a sebevědomí, což je hezké a sympatické.

 

Při natáčení jste zažil i horké chvilky, běhat Pařížskou ulicí v nátělníku a trenýrkách asi nebylo příjemné.

No to byla věc! I když tento druh exhibicionismu, který má jádro v humoru či recesi, je mi mnohem bližší než zcela vážná, dusná erotika. Nebylo to nic moc, ale Pařížskou ulicí naštěstí chodí hlavně turisté, a někteří byli navíc naprosto neteční. Druhou mou podmínkou byly sluneční brýle, kterými jsem se od začátku jistil. Chtěl jsem se alespoň částečně vyhnout očnímu kontaktu, který je v takových okamžicích nejtěžší. Ale mám pocit, že jsme natočili verze i bez brýlí, a netuším, která byla nakonec použita. Byla to velká legrace. Pokud někdo tvrdí, že nemá předsudky vůči homosexuálům, měl by být na mém místě. Tahle zkušenost mě prověřila. Kdyby si politikové napsali své výroky na cedulku, pověsili si ji na prsa a prošli s ní po Národní třídě tam a zpátky, snadno by si prověřili, jestli si za svými slovy opravdu stojí.

 

V Dokonalém světě jsou vykresleny výrazné ženské typy, většinou velmi suverénní a razantní. Nenahánějí vám trochu strach?

Dnes už jsem schopen trvat na tom, že z žádného typu žen na mě panika nepadá. Ale není to tak úplně pravda. Když žena trpí určitou nejistotou a pochybnostmi a nestydí se za ně, zvládám to lépe než přehnané sebevědomí, s kterým dál už nejde nic moc dělat. Nezbývá už místo pro dialog, jen každý sám za sebe předvádí, na jakých pozicích stojí. To je zbytečné.

 

Co vám dalo při natáčení nejvíc zabrat?

Všechny dialogy, ty jsou prostě herecky mnohem těžší než hromadné scény. Bylo s nimi hodně práce a režisér Vít Karas byl rozhodně na svém místě. Je to mladý perfekcionista s obrovským potenciálem, který by měl podle mého názoru okamžitě točit film. Je skvělé, když se dělá seriál s takovými ambicemi, jako má on. Prostě nikomu nic neodpustil, ani sám sobě. Když měl sebemenší pochybnost, nechal nás scénu opakovat znovu a znovu jenom proto, aby měl jistotu, že opravdu zkusil všechno. Aby bylo pak z čeho vybírat.

 

Jaké to bylo, když vaše manželka Vanda Hybnerová hrála vaši zhrzenou milenku Kruťandu?

Už jsme spolu hráli leccos, takže na tom nic výjimečného neshledávám. Je to profesionální záležitost. Při společné práci je potřeba vytvořit si jakási pravidla, aby partneři vůči sobě neotupěli, nebo naopak nereagovali přecitlivěle. Když vztah funguje, tak to jde i v práci samo.

 

Dokonalý svět je hodně o módě, která se týká především žen. Vás taky stále převlékali?

Ano, ale jsem na to zvyklý, protože občas moderuji akce, takže oblek se pro mě stal montérkami. Nikdy jsem ale do něj nevrostl tak, že bych se v něm pohyboval i v civilu. Zato Vanda byla pro mě výjimečná. Šatičky, vysoké podpatky a vůbec celý outlook je v tomto projektu pro moji ženu zcela netypický, protože má ráda pohodlí. Míval jsem z toho leckdy až pomstychtivou radost.

 

Dokonalý svět vás vymydlil, oholil, ostříhal... Nešlo vám to chvílemi na nervy?

Spíš po skončení nastala deziluze, když se po sedmi měsících ráno vzbudíte a nikdo u vás nestojí s čistými ponožtičkami, v kuchyni nesedí žádná paní, která vás udělá svěžího a krásného...

 

Kdybyste si musel vybrat novou profesi, zvolil byste raději svět vysoké módy, nebo redakci módního časopisu?

Módu, protože je tvůrčí. To mě baví víc než být na straně diváka, pozorovatele či hodnotitele. Kdyby mi ďábel nabídl, že mi splní jakékoli přání, řekl bych: Udělej mě slavným módním fotografem! To jsou bohové a modelky se točí kolem nich. Krásní muži, kteří jsou pak s těmi modelkami na fotografiích, zdaleka nemají takový vliv jako ti na druhé straně objektivu.

Zdroj: NOVA

 

Mirka Bali

ChytráŽena.cz